Informace

týkající se vnitřního oznamovacího systému a ochrany oznamovatelů

podle ustanovení
§ 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“)

 

 

V souladu s § 9 odst. 2 písm. b) Zákona a § 21 odst. 6 písm. b) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML“) Vám AUTO Hlaváček a.s., IČ: 65138180, se sídlem Týnecká 669/5, Holice, 779 00 Olomouc (dále jen „Společnost“) jako povinný subjekt podává informaci o zavedení a využívání kanálů a postupů pro interní oznamování, včetně postupů pro přijímání následných opatření (dále jen „vnitřní oznamovací systém“) dle Zákona, které zahrnují taktéž označení příslušné osoby pověřené k přijímání a prošetřování oznámení o protiprávním jednání (dále jen „příslušná osoba").

 

Komu je vnitřní informační systém určen?

Tento oznamovací systém je určen pro osoby § 2 odst. 1 Zákona, které se v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností dozvěděli o protiprávní činnosti ve Společnosti, která porušuje právní předpis spadající do jedné z oblastí vymezených Směrnicí a Zákonem.

 

Kde lze oznámení podat?

Oznámení lze podat příslušné osobě, kterými jsou Miluše Pokorníková, telefon: +420 606 711 374 a nebo Jana Blažková, +420 603 880 989, e-mail: whisteblowing@hlavacek.cz .

 

Jak lze oznámení podat:

Elektronicky na e-mailovou adresu whisteblowing@hlavacek.cz (dále jen „e-mailová adresa“).

Písemně na adresu příslušné osoby AUTO Hlaváček a.s., Týnecká 669/5, 779 00 Olomouc - Holice

Telefonicky na čísle + 420 606 711 374 nebo 603 880 989 od pondělí do pátku od 9:00 do 16:00.

Osobně: po předchozí písemné nebo telefonické domluvě s příslušnou osobou.

V případě ústního oznámení (tj. osobní nebo telefonický rozhovor) pořídí příslušná osoba jeho zvukovou nahrávku nebo přepis. Odmítne-li oznamovatel pořízení nahrávky nebo přepisu, nesmí je příslušná osoba pořídit. V takovém případě bude o podaném oznámení učiněn pouze písemný záznam, který bude věrně zachycovat podstatu ústního vyjádření. Stejný postup se uplatní také tehdy, jestliže není možné z technického důvodu pořídit zvukovou nahrávku oznámení. Jak v případě pořízení přepisu oznámení, tak v případě sepsání záznamu o oznámení bude oznamovateli umožněno, aby se k němu vyjádřil a toto vyjádření se k přepisu či záznamu přiloží.

 

Upozornění: Jestliže oznamovatel podá oznámení prostřednictvím jiných interních komunikačních kanálů než shora výslovně uvedených (např. prostřednictvím datové schránky), Společnost nemůže garantovat ochranu totožnosti oznamovatele a informací uvedených v oznámení, a takové oznámení nebude považováno za oznámení ve smyslu zákona o ochraně oznamovatelů. Společnost jej tak může vyřídit jiným způsobem a vám nenáleží ochrana dle zákona o ochraně oznamovatelů.

 

 

Pro oznámení podezření na protiprávní jednání lze nicméně využít i další komunikační kanály:

 

1. Externí oznamovací systém Ministerstva spravedlnosti - https://oznamovatel.justice.cz/.

 

2. Oznamovatel má v souladu se Zákonem možnost podat oznámení uveřejněním (například prostřednictvím sociální sítě, příspěvku v médiích či na internetových stránkách). Uveřejnění by však mělo být využívané pouze ve výjimečných případech definovaných Zákonem, kdy není možné dosáhnout účelu oznámení využitím standardních kanálů (vnitřního oznamovacího systému či externího oznamovacího systému). Naplnění podmínek pro uveřejnění oznámení bude záležet na subjektivním posouzení oznamovatele, nicméně vyjde-li později najevo, že podmínky v daném případě naplněny nebyly, bude oznamovatel za své jednání odpovědný podle příslušných právních předpisů (v rovině soukromoprávní se vůči němu může dotčená osoba dovolávat nároků vyplývajících zejména z práva na ochranu osobnosti a v rovině veřejnoprávní by se mohlo jednat např. o postih pro trestný čin pomluvy podle § 184 trestního zákoníku, křivého obvinění podle § 345 trestního zákoníku nebo šíření poplašné zprávy podle § 357 trestního zákoníku).

 

3. U podezření ze spáchání některého z trestných činů neuvedených v § 368 trestního zákoníku (podání oznámení dle Směrnice a Zákona nezbavuje oznamovatele oznamovací povinnosti dle daného ustanovení trestního zákona), či podezření ze spáchání přestupku má oznamovatel na výběr, zda toto učiní prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, externího oznamovacího systému, nebo přímo orgánu veřejné moci příslušného k přijímáni oznámení podle jiných právních předpisů (v případě trestního oznámení jde o policejní orgán a státního zástupce, v případě oznámení přestupku jde o věcně a místně příslušný správní orgán), když pouze uvedené orgány jsou kompetentní k posouzení skutečnosti, zda došlo k napinění skutkové podstaty trestního činu, nebo přestupku.

 

4. Pokud se oznámení má týkat toho, že některý z našich pracovníků, vedení apod. porušil předpisy v oblasti AML, nebo má jít o situace, se kterými jsou spojeny podezřelé obchody dle AML, nemůžete učinit externí oznámení prostřednictvím oznamovacího systému u Ministerstva spravedlnosti. V takovém případě je potřeba oznámení učinit prostřednictvím Finančního analytického úřadu na adrese: https://fau.gov.cz/kontakty v sekci „Whistleblowing“.

 

 

Oznamovatel by měl v ideálním případě postupovat tak, že své oznámení podá nejprve interně u Společnosti. Takový postup je oboustranně výhodný. Společnost má možnost na zjištěná podezření bezprostředně reagovat mnohem efektivněji nežli jiné orgány a zabránit tak hmotným škodám či poškození své pověsti. Tento postup je výhodný i pro oznamovatele, který dosáhne vyřešení problému s minimálním právním rizikem vyplývajícím např. z neoprávněného uveřejnění oznámení.

 

 

Informace před podáním oznámení

Jaké povinnosti má oznamovatel?

Oznamující osoba by vzhledem k okolnostem a informacím, které má k dispozici v době oznámení, měla mít pádný důvod se domnívat, že jí oznamované či zveřejňované skutečnosti jsou autentické a pravdivé. Nelze tedy oznamovat skutečnosti vědomě nepravdivé. Takové jednání může být sankcionováno.

 

Při získání dokladů dokládajících oznamované skutečnosti by se oznamovatel neměl dopustit jednání, které by mohlo mít charakter trestného činu.

 

Oznamovatel by měl jednat ve veřejném zájmu a v dobré víře, že jím podávané oznámení se opírá o věrohodná fakta a skutečnosti.

 

Oznamovatel by měl být schopen identifikovat, jaké oblasti se protiprávní jednání týká (viz níže oblasti protiprávních jednání a výjimky z možnosti oznámení) a promyslet, jaké ověřitelné informace o ohlašovaném protiprávním jednání může poskytnout. Rozsah a kvalita poskytovaných informací mohou pozitivně ovlivnit způsob prošetření oznámení.

 

Jaké protiprávní jednání lze oznámit?

Důvodným bude oznámení o protiprávní jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává pracovní činnost, a která má znaky trestného činu nebo přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100.000,- Kč, nebo které porušuje zákon a/nebo které porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie, jak tyto blíže vymezuje Zákon.

 

Zákon o ochraně oznamovatelů umožňuje podávat oznámení v několika různých rovinách. Pokud jste svědky jednání, které:

• má znaky trestného činu (např. krádež, zpronevěra, podvod, porušení povinností při správě cizího majetku, podplácení, poškození a ohrožení životního prostředí, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže);

• porušuje zákon o ochraně oznamovatelů (například jste svědky situace, kdy byl oznamovatel vystaven odvetným opatřením);

• porušuje právní předpisy nebo předpisy Evropské unie v oblasti finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,

• porušuje právní předpisy v oblasti daně z příjmů právnických osob, předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (u těchto si dávejte zejména pořádný pozor na další pravidla uvedená níže), ochrany spotřebitele, bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích, ochrany životního prostředí, hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek, ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,

• porušuje právní předpisy v oblasti ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů, ochrany finančních zájmů Evropské unie nebo fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie,

můžete o takovém jednání učinit oznámení, a to i anonymně.

 

Výjimky z možnosti oznámení podle § 3 Zákona

Bude-li oznamovatel mít oprávněné důvody se domnívat, že oznámení je nezbytné pro odhalení protiprávního jednání, nepovažuje se oznámení za porušení bankovního tajemství, smluvní povinnosti mlčenlivosti, povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu ani povinnosti zachovávat mlčenlivost podle jiných právních předpisů upravujících práci nebo jinou obdobnou činnost, s výjimkou povinnosti

1. zajistit ochranu utajovaných informací a informací, jejichž vyzrazení by zjevně mohlo ohrozit probíhající trestní řízení, nebo ochranu zvláštních skutečností podle zákona upravujícího krizové řízení,

2. zachovávat mlčenlivost při výkonu činnosti

1. notáře, notářského kandidáta a notářského koncipienta,

2. státního zástupce, asistenta státního zástupce a právního čekatele,

3. advokáta a advokátního koncipienta,

4. soudního exekutora, exekutorského kandidáta a exekutorského koncipienta,

5. soudce, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce a justičního kandidáta,

6. zaměstnance notáře, soudního exekutora, advokáta a zaměstnance společnosti, prostřednictvím které advokát vykonává advokacii jako společník podle zákona upravujícího výkon advokacie, nebo obdobné zahraniční společnosti, nebo další osoby, která se v rámci takové společnosti podílí na poskytování právních služeb,

3. zachovávat mlčenlivost při poskytování právní pomoci v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, nebo

4. zachovávat mlčenlivost při poskytování zdravotních služeb.

Oznámení a jednání oznamovatele v souvislosti se zjišťováním informací, které se později staly obsahem oznámení, se nepovažuje za porušení smluvní nebo zákonné povinnosti, s výjimkou případů, kdy je jednáním v souvislosti se zjišťováním takových informací spáchán trestný čin; to neplatí, pokud oznamovatel neměli oprávněný důvod se domnívat, že oznámení bylo nezbytné pro odhalení protiprávního jednání.

 

Za oznámení se nepovažuje část oznámení, která obsahuje

1. jejichž oznámení by mohlo bezprostředně ohrozit podstatný bezpečnostní zájem České republiky; podstatným bezpečnostním zájmem České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí

1. 1. svrchovanost, územní celistvost a demokratické základy České republiky,

   2. vnitřní pořádek a bezpečnost, včetně kritické infrastruktury a informačních systémů veřejné správy,

   3. ve větším rozsahu životy a zdraví osob,

   4. ochrana informací o veřejných zakázkách v oblasti obrany nebo bezpečnosti, ledaže je zadávání těchto zakázek upraveno předpisem Evropské unie,

   5. plnění mezinárodních závazků v oblasti obrany,

   6. významné bezpečnostní operace, nebo

   7. bojeschopnost ozbrojených sil České republiky,

2. o činnosti zpravodajských služeb České republiky, nebo

3. jejichž oznámení by představovalo porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo práva obdobného zpovědnímu tajemství.

 

 

 

Ochrana oznamovatele

Za odvetné opatření se zejména považuje:

1. rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou,

2. zproštění výkonu služby, zařazení mimo výkon služby nebo skončení služebního poměru,

3. zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti,

4. odvolání z místa vedoucího zaměstnance nebo ze služebního místa představeného,

5. uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu,

6. snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku,

7. přeložení nebo převedení na jinou práci nebo na jiné služební místo,

8. služební hodnocení nebo pracovní posudek,

9. neumožnění odborného rozvoje,

10. změna pracovní nebo služební doby,

11. vyžadování lékařského posudku nebo pracovnělékařské prohlídky,

12. výpověď nebo odstoupení od smlouvy, nebo

13. zásah do práva na ochranu osobnosti.

 

Odvetnému opatření nesmí být vystaven oznamovatel ani

1. osoba, která poskytla pomoc při zjišťování informací, které jsou obsahem oznámení, podání oznámení nebo posouzení jeho důvodnosti,

2. osoba, která je ve vztahu k oznamovateli osobou blízkou,

3. osoba, která je zaměstnancem nebo kolegou oznamovatele nebo osoba v obdobném postavení,

4. osoba oznamovatelem ovládaná,

5. právnická osoba, v níž má oznamovatel účast, osoba ovládající, ovládaná nebo osoba ovládaná stejnou ovládající osobou,

6. právnická osoba, jejíhož voleného orgánu je oznamovatel členem, osoba ovládající, ovládaná nebo osoba ovládaná stejnou ovládající osobou,

7. osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost,

8. svěřenský fond, jehož je oznamovatel nebo právnická osoba podle písmen e) nebo f) zakladatelem nebo obmyšleným nebo ve vztahu k němuž jsou oznamovatel nebo právnická osoba podle písmen e) nebo f) osobou, která zvýší majetek svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti.

 

V případě anonymního oznámení náleží oznamovateli od okamžiku, kdy jejich totožnost vyjde najevo.

 

Osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nesmí umožnit, aby oznamovatel nebo osoby uvedené výše byli vystaveni odvetnému opatření.

Ochrany před odvetným opatřením se nemůže domáhat osoba, která podala vědomě nepravdivé oznámení.

Oznamovatel a osoba výše uvedená mají právo na přiměřené zadostiučinění, byla-li jim odvetným opatřením způsobena nemajetková újma.

Práva na ochranu před odvetným opatřením se nelze vzdát.

 

Jak je chráněna identita oznamovatele?

Do vnitřního oznamovacího systému Společnosti je přístup umožněn pouze speciálně pověřeným zaměstnancům (tzv. příslušným osobám), kteří mají povinnost vždy chránit identitu oznamovatele. Totožnost oznamující osoby nesmí být sdělena bez jejího výslovného souhlasu nikomu dalšímu. Povinnost zachovávat důvěrnost se netýká pouze totožnosti oznamující osoby, ale vztahuje se i na jakékoli další informace, z nichž by bylo možné přímo či nepřímo určit její identitu. Výjimkou z uvedeného pravidla je pouze situace, kdy totožnost oznamovatele bude nutné sdělit orgánům vyšetřujícím trestnou činnost, ovšem i o této skutečnosti musí být oznamovatel vyrozuměn.

 

Prošetření oznámení

 

Jak rychle bude oznámení vyřízeno?

Do 7 kalendářních dnů oznamovatel obdrží potvrzení, že oznámení bylo přijato a nejpozději do 3 měsíců od zaslání potvrzení obdrží vyrozumění o vyřízení oznámení.

 

 

Jak bude oznámení prošetřeno?

Po přijetí oznámení bude vždy posuzována důvodnost podaného oznámení a v případě, že je oznámení vyhodnoceno jako odůvodněné, bude pověřenou osobou Společnosti jako subjektu, kterého se oznámení týká, doporučeno opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu. V odůvodněných případech mohou být závěry prošetření postoupeny také jako podnět orgánům činným v trestním řízení nebo inspektorátům práce, popř. jiným příslušným orgánům.

 

Účinnost od 01.08.2023